Pozdrav z vychodu

[Michal]

A krátké video
Víc toho nemáme. Ani jeden nemáme kameru a stejně jsme neměli volného člověka, co by nás točil.

[Dněprák]

Pěkně jste si to užili, ale když se tak na to dívám, nevím jestli by jsme to tam s Dněprem dali.

[Davy]

jeli jste pres ten mustek, jak jsme to posledne otocili?

[veverka]

Davy, nejeli. Ten můstek není na cestě na Rinu, ale na ten druhej kopec, možná někdy příště tam mrknem Teď jsme k tomu můstku ani nedojeli, takže netuším, jak to tam vypadá a jestli ještě vůbec existuje.

Ivane, nevím nevím, i Zdeněk byl trochu překvapen, kam jsme ho vytáhli, takový terény asi nečekal Některý výjezdy byly hodně náročný a řekla bych, že krom techniky a jezdeckého umu nám tam tak trochu i přálo štěstí.

[Dněprák]

Já jsem si to myslel. Technika by asi nevydržela, jezdecký um není taky až tak slavnej a jak se se znám štěstí by při mě asi nestálo.

[veverka]

Tak ona ta cesta není o tom, že tam zlikvidujeme stroje i jezdce. Trasy se řeší ze dne na den, s ohledem na počasí a schopnosti a přizpůsobují se nejslabšímu ve skupině. Takže bychom se podívali jinam, případně trochu víc zamudrovali nad ukrajinskou technikou a nakonec bychom taky nejspíš považovali dovolenou za povedenou.
Tady na té cestě se sešli dva nadšení jezdci a jelo se na hranici možností originál Urala - motorově slabšího, taky jsme se nepouštěli do extrémů, které byly na první pohled nesjízdné. Místy to sice bylo opravdu na hraně, ale oba dost neradi couvali před překážkami a jeli zpět stejnou cestou, když byla aspoň trochu šance pokračovat dopředu

[Michal]

Na Ukrajině jsme jeli opravdu maximum, co Ural vydrží. Alespoň dočasně
Mohli jsme si to ale dovolit. Ukrajinu už známe z dřívějška a měl jsem 3 ústupové plány, jak vyřešit vážnou závadu. Jedna nouzová základna u Lva, druhá záložní domluvená v Prešově, kam jdou i poslat díly. Opravit v tamních podmínkách lze cokoliv. K tomu lze díky autovlaku dostat motorku snadno domů, do Košic to není tak daleko, aby tam nešla dotáhnout na laně. Kdekoliv jinde na světě budeme muset jezdit opatrněji. Samozřejmě jsme se snažili motorky nepoškodit, tak jsme se nepokoušeli vyjet to, o čem jsme se domnívali že to nepůjde. Na místě neopravitelná závada ale může nastat i při klidné jízdě po rovné silnici, natož ukrajinské, s tím musí každý vždy počítat. Pro koho je riziko návratu na laně nebo zařizování složitého odvozu zcela nepřijatelné, ten nemůže jezdit dál než před vrata vlastní garáže. A to nejen na Dněpru nebo Uralu.

Ty terény by nebyly nijak zlé, strojům nejvíce ubližovala jejich konstrukční chyba - rychlý = slabý první převod. Kvůli tomu v kopcích na spojku a motor působila příliš velká síla, k tomu si nutnost udržet otáčky vynucovala velkou rychlost v terénu, což vede k rázům i v sekundárním převodu a trpí tím všechno. I přes tohle všechno Ural cestu vydržel!

Každopádně, když nekoná Irbit a ignoruje dlouholeté stížnosti zákazníků na převodovku (odstupňování a chod řazení) a spojku, budeme konat my a něco s tím uděláme. Chabá spojka už má několik známých řešení, vesměs v montáži různých částí automobilových spojek, převody na nějaké řešení teprve čekají.

Každopádně, ať příští rok pojedeme kamkoliv, rozhodně se budeme muset víc krotit. Na příští rok jste opět zváni. Poslední návrh je Albánie, o které já ani Zdeněk v podstatě nic nevíme.

[Lasky]

Moc krásný fotky. Tohle je přesně ten typ krajiny a terénu,kterej se mi moc líbí a za kterým jezdím do Rumunska.Podle fotek to je hodně podobný. Moc hezký.Na takovej výlet se jednou moc rád připojím. Teď jsem zrovna ve velkým přemejšlení,jestli budu moc uskutečnit Rumunsko i napřesrok.Už jsem definitevně rozhodlej,že sám na enduru nepojedu.Synek už by mi to asi neodpustil kdybych ho nechal doma,takže sólo motorku na tyhle výlety odkládám minimálně do doby než bude jezdit dobře sám a bude to pořádně umět(pokud ho to vůbec bude ještě bavit). A to aby mu bylo nejmíň 8,9let.Zkoušel už někdy někdo z vás takový cesty s malýma dětma?
Motorku jsem pro jistotu dal do inzerce,aby mě to nelákalo a ponechám jen sajdy.Jenže mám trochu strach brát tam s sebou čtyřletýho kluka.Přece jen to je něco jinýho,než jezdit kempovat tady u nás,rozbahněnou lesní cestu považovat za terén a louku do kopce považovat za výjezd.Tady u nás jezdíme pořád spolu,ale takhle daleko od civilizace mám trochu strach.Kdyby se něco přihodilo,tak je to k případný pomoci dost dlouhá doba.Sice bych si zřídil základnu na u prověřenýho penzionu,jezdil na kratší výlety po okolí na lehko a odpustil si nějaký nářezy a hřebenovky. Tak ty hřebenovky zcela určitě,jestli pojedu,tak asi na Trampu ke kterýmu zrovna konstruuju terénní sajdu,takže ten by někam na hřebeny asi ani nevyjel.A v kasičce s nápisem Ural asi ještě tou dobou nebude dost peněz.I když zas už mi vrtá v hlavě jestli tenhle stroj bude opravdu pro mě to to pravý,nebo bych se měl vrátit k původní myšlence sestrojit si dokonalou terénní sajdu sám a vycházet při tom z japonský,nebo rakouský motorky. Už jsem si říkal,že nic vymejšlet nebudu a koupím si Urala,ale zas mi hrabe. Jak tak čtu a různě od lidí poslouchám jak hoří spojky,lámou se převody,kroutí tyčky na náhon atd.tak z toho mám trochu strach.Což tohle by šlo.Nevadí mi se motorce vrtat a hledat zlepšení,ale když teď Michal napsal jak je to se stoupáním,tak mě docela zamrazilo.To asi jen tak vymyslet nepůjde,leda že by se začaly dodávat převodovky na offroad.Mám právě zacíleno na spoustu krásných míst,ale se sajdou k nim nepůjde vystoupat jinak,než takovým tím taktorovým způsobem,zařadit jedničku,lehce zvednout otáčky a plazit se krokem kamennými koryty.A každou chvíli zaseklej ve vymletý strouze od vody a dávat tam zahulit spojce.Tam se musí buď letět a všechno přeskočit,nebo jet na jedničku a poklině si brumlat.Ovšem se sajdou je to tam nereálný vyletět.To nejde dost dobře ani velkých endurech.Teď jsem z toho právě docela vyndanej.Celou dobu počítám že ta ruská obluda to zvládne když se jí udělají ty různý úpravy které vyvinuli místní soudruzi.Pro to jí tak moc chci.U mě to není touha po značce.Já chci prostě dobrou terénní motorku se sajdou a je mi úplně jednou jaký značky bude,pokud bude fungovat dobře. Snad mě tu za tohle kacířství nevykážete do vyhnanství. Se předem omlouvám,nechci fakt nikoho naštvat.Pro mě je reálný naspořit na novou nebo zánovní motorku,ale stojí mě to opravdu hodně úsilí abych to dokázal,nejsem zas úplně ve vatě. Tak se mi prosím nedivte,že se tolik starám abych si nekoupil vysněnou motorku,na kterou jsem několik let dřel a za rok z ní udělal hromadu šrotu.Jsem z toho teď sám trochu v rozpacích.

Jo a ten Zdeňkův stoleček a slunečník je moc pěknej. Opravdu originální nápad.

[Michal]

Jinou možnost, než Ural, nemáš. Bez náhonu sajdy na jakékoliv větší stoupání v terénu zapomeň. Sajda táhne motorku do prava takovou silou, že ti to utrhne přední gumu, ta bezvládně klouže, pokud není v hluboké koleji a motorka se ti otočí. Na předním kole máš v kopci menší přítlak, fyzikálně není možně vyjet prudké stoupání bez náhonu, pokud není dost krátné aby ti významně pomohla setrvačnost.
Do prudkého stoupání neletíme rychle kvůli zahrabání se, ikdyž to má v některých případech také význam. Letíme tam rychle kvůli tomu, že motor potřebuje alespoň 2500 otáček pro velký točivý moment nutný k překonání stoupání. Velká síla je od motoru potřeba protože ji převody nedostatečně násobí. Bublat na volnoběh lze jen do mírného kopce, kde je potřeba minimum síly na kole. V prudkém stoupání potřebná síla překoná chabou sílu motoru na bublací otáčky nevynásobenou dostatečně převodem, stoupání tedy motor zastaví a následně roztočí obráceným směrem. Problémy se spojkou mají také kořen v příliš dlouhém převodu vyžadujícím hoblování spojky při rozjezdu. Origo spojka je opravdu archaická, ale i jednoduchá úprava nařezáním dilatačních drážek do lamel jí dodá dostatečnou tepelnou odolnost pro běžné použití. Mě perfektně fungovala bez známek opotřebení celý rok, až na Ukrajině jsem jí poškodil. A to né tepelně, obložení je v pořádku, plechové lamely jsou vyhřáté jen mírně, ale příliš velkým točivým momentem a jeho rázy, kdy se výrazně vymačkalo drážkování unašeče lamely (na hřídeli) a drážkování plechových lamel (v setrvačníku). Přičemž drážky unašečů lamel jsou blízko hranice úplného stržení.

Všechny ty terény, co jsme jezdili, běžně jezdí místňáci v dodávkách UAZ a nákladních autech, kde je poměr sily motoru k hmotnosti vozidla ještě mnohem slabší než v případě Uralu. Vyjet to mohou jen díky tomu, že tato vozidla mají dostatečně pomalé převody, které sílu motoru dostatečně vynásobí. Spočítal jsem, že Ural by potřeboval 1,4x pomalejší jedničku, aby mohl jet pomalu do těch kopců, co jsme jeli.

[Lasky]

Já vím,že náhon sajdy je zcela nezbytnej. Probíral jsem to i s Milanem Vávrou ze Sidecarmontu,ten říkal,že kdyby se postavila motorka ve stylu sidecarcrosu s nízkým valivým odporem sajdy,tak by to mít náhon nemuselo,ale to není co hledám.Na tom bych se mohl zabít a hlavně to vyžaduje spolujezdce,což mít nebudu.Myslím spolujezdce co bude opravdu vyvažovat a tlačit a to malej synek opravdu nebude.A vůbec takovou střelu nechci.Chci něco co bude schopný překonávat terén v klidu volnou jízdou a žádná velká divočina.A jak to skáče bez náhonu znám i s když si jedu klidně s Jawou po lese,tak najednou hop a jsem o 2 mety vedle.A nestačím se divit jak se to stalo.
Když jem mluvil o tom,že bych si něco stavěl sám,tak jsem počítal,že se tam ten náhon prostě vymyslí.Bez toho bych motorku nechtěl.Už jsem to tu dokonce někdy i psal.Čim víc jsem nad tím přemejšlel,tím míň jsem si věděl rady.Jednoduchý by to opravdu nebylo.Nejhorší,je že to snad nikdy nikdo nedělal a tak není kam chodit na rady.A metoda pokus-omyl se může ve finále hodně prodražit.Proto jsem nakonec usoudil,že poladit Urala k dokonalosti asi bude snažší.Ono to nebude jen o nějakým připojení náhonu,ale taky aby to něco vydrželo.Na silnici v klidu je to vždycky v pohodě,ale v terénu aby nepraskaly rámy.Jak sajdy tak motorky,protože žádnej konstruktér nepočítal s tím,že by se k teréní motorce připojovala sajda.Aby se netrhal ten náhon atd.Je ve světě pár lidí co to mají,ale jak jsem to zjišťoval,tak ty motorky pocházejí z renomovaných sajdkáristických dílen a nechat si spojit motorku třeba v EML to je otázka několika set tisíc.A stejně to mají vetšinou bez náhonu. Našel jsem jednou sajdu,která měla udělanej pohon pomocí hydromotorů,ale co to stálo a jak to šlape to nikdo neví.
Je to těžký.Asi bude opravdu možná snažší vyladit k dokonalosti Urala. Kdyby se dělala mnohastupňová převodovka,nebo druhá redukční,tak aby to dokázalo jet normálně cestovní rychlostí a zároveň se plazit.
Tady vlastně ten kardan,kterej je jinak všeobecně prezentovanej jako výhoda vidím jako nevýhodu. U řetězu je snadný měnit převod.Třeba u tý mojí jak vy říkáte rejže jsou za velmi přijatelnej peníz k dostání rozety a kolečka mnoha rozměrů a není problém si po zubech udělat převod od 13-53 do 17-40.Což v praxi je max. rychlost od 100 do asi 180km/h a přehozený je to za 10min.

Se mi bude těžko zvykat,že limit není to co já vydržím,ale koukat se taky co vydrží motorka. Doposud jsem byl v terénu zvyklej,že motorka zvládá mnohem víc než já.Všichni pořád mají připomínky,že je to stará hyena a žere rejži,ale při tom je takřka nezničitelná.Ta si nechá líbit skoro všechno a stejně vždycky odpadne dřív jezdec.

Budu se tím muset teď nějak zabejvat a vymejšlet co bude nejlepší.Ať už to bude Ural,KTM,Honda,nebo Yamaha,tak to bude stejně drahý a chci to opravdu hodně,tak nemám chuť si kupovat nějakou starou vraždu.Takových už mám doma dost a kdybych je rozprodal,tak bych si mohl koupit nějakýho vylítanýho Urala,ale já si radši počkám a budu si ještě rok,rok a půl jezdit jen lehkej terén na Trampu.
Mezitím třeba tuning Urala postoupí ještě dál.

Ještě jak jsi říkal,že tam jezdí místní s Uazama,tak to musí jít. Tady v těch místech na hřebenech kam bych třeba chtěl jet jsem taky viděl Rumuny s traktorem,tak ta sajda to bude muset zvládnout taky.

[Davy]

Lasky, na tomhle webu je skoro svatokradez to napsat, ale co ctyrkolka?

Michale, do Albanie bych jel s vama. Ale na XTZ a v terenu bych se asi odpojil. A nebo koupim XTcko.

Reseni vazny poruchy na ceste se jmenuje MotoCare. Za litr rocne a v Evrope zajistej budto odtah do znackovyho servisu a nebo pokud to servis do 12ti hodin neopravi, tak repatriaci motorky. Mam to zaplaceny na XTZ a uvazuju i o Dneprovi.

[veverka]

Zrovna včera jsem o tom přemýšlela. Terénní sajda by se postavit dala, ono všechno jde, když se chce. Ale při stavbě bych vycházela z Urala, nepokoušela bych se připojovat sajdu k nějaké terénní solo motorce. Ty rámy nejsou na provoz se sajdou stavěný, kroucení rámu a boční síly tomu daj co proto, tohle už je na Uralu tak nějak vyřešený.
Pak už je to asi hlavně na možnostech a odvaze stavitele
Na Ukrajině jsem měla možnost porovnat styl jízdy s originál Uralem a s Uralem s implementovaným motorem z BMW. Větší síla tam byla znát opravdu hodně, kopce kde Michal musel letět rychle, mohl Zdeněk vklidu s rozmyslem vyjet.
Ono koupit si origo Urala na terény, tak jako tak asi budeš muset trochu upravovat. První budou nejspíš na řadě výfuky, a pak budou následovat i další součástky. Ty dva pontony spodem, to je neštěstí, který vadí všude - na sněhu, na blátě, v kamení, v lese... A další úpravy pak budeš vymýšlet asi hlavně podle toho, jaký terény chceš jezdit a jak moc velký si nadšenec pro věc Znám spoustu lidí, kterým origo Ural s náhonem úplně stačí, takový věci jako spojky, kardany, vylámaný zuby a podobně tady řeší pár lidí, kteří se pouštějí do těžkých terénů. Vždyť ono i to, co jsme jeli teď na Ukrajině, byly trasy od enduristů (možná znáš bebaweb) a projetý na lehčích endurech, někde jsem měla co dělat na lehoučké NX250 a Uraly to projely!
A toho, že ta motorka má limit někde jinde než ty, toho se rozhodně neboj. Utahá tě taky

Čtyřkolka nevím, Lasky psal, že chce jezdit se synkem, tady mi připadá pro dítě pohodlnější ta sajda. Neumím si představit, že by kluk vydržel pár hodin sedět na čtyřkole za řidičem, v tý sajdě je větší volnost pohybu (pro někoho menší postavy, Davy, ty se tam sotva vejdeš ) a lepší rozhled.
A cestování s dítětem bych se nebála. Nemám zkušenost s vlastními, ale mladší brácha s náma chodil na vandry od malička a děti v tomhle věku jsou vážně gumový. A hlavně je to baví, být tebou, tak si to užiju, dokud synek jezdit chce. Aby to nedopadlo jako s mým bráchou, přišla puberta a o spaní v lese pod celtou a hejkání u ohně už nechce ani slyšet

[Lasky]

Zdravím Davy.
Vím,že někteří ortodoxní Sověti budou pobouřeni,ale opravdu nemám v úmyslu štvát je záměrně.
O čtyřkollce jsem samozřejmě taky uvažoval,ale po důkladným rozmyšlení zase myšlenku odložil.Chci sajdu.Určitě víš jak to je.Sajda tě po prvním svezení buď chytne,nebo jí už nikdy nechceš vidět.Mě chytla. Čtyřkolka když je to kvalitní stroj a ne nějaká Čína,tak tyhle terény co jezdím zvládá velmi dobře a přesně způsobem jakej jsem popsal,že bych chtěl aby uměla sajda. Ale já chci přesto sajdu.Těžko se to vysvětluje,jsou určitě i objektivní důvody,ale převažujou ty subjektivní.Veverka to myslím popsala dostatečně.
Jinak dík za tu informaci o MotoCare. Já už delší dobu uvažuju,že bych si podobnou pojistku zřídil u německýho auto moto klubu ADAC.Říkali mi už dávno Němci,že se vůbec neobávaj o pomoc.Stačí aby byl signál telefonu.Ti kluci co jezdí enduro v horách tam měli dokonce zaplacenou takovou asistenci,že když se zraní někde v horách,tak jen zavolá,udá souřadnice a přiletí pro něj vrtulník a to i v zemích kde jinak vrtulníky lítají jen pro papaláše,protože transport jim zaplatí ADAC z tý pojistky.Platí za to prej podle rozsahu služeb 35-70eur ročně. Dřív jsem to nějak neřešil když jsem jezdil sám.Prostě to nějak dopadne a nějak se to vždycky zařídí.Čím míň civilizovaná země,tím to bejvá snažší a lidi ochotnější.Teď s prckem jsem si tu lehkomyslnost už trochu odpustil a pokaždý si nějak dopředu zařídím krizovej scénář.Přítele na telefonu atd.Nicméně za litr ročně si myslím je taková jistota pomoci docela dobrá věc.

Michale a Zdeňku:
Psali jste,že o Albánii moc nevíte.Já sice taky ne,ale vím o klukovi,kterej tam jezdívá dost. Tady jsou jeho stránky, třeba vám to bude k něčemu užitečný.
http://www.anuch.com

Také děkuji za postřehy Veverce a zároveň skládam poklonu,nad projevenou odvahou.Je opravdu jen málo holek,který se do toho pustí. Vždyť tyhle ty kamenný koryta vymletý od vody jsou jezdecky dost náročný.Hlavně na fyzickou výdrž a jestli jsem si dobře všiml,tak jsi na motorce měla obutý nějaký enduro gumy s většíma špuntama a na některým videu bylo vidět jak ten předek klouže.Dobře vím jak je to hnusný,když se člověk modlí z kopce ať to kolo drží a neklouže.Už je tak urvanej,že najednou rezignuje,nemá ani sílu z motorky slézt a jen tak padne na bok sedíc na motorce a je mu to úplně jedno.Opravdu všechna čest.

[veverka]

Jestli myslíš ten kopec, kde jsme "slaňovali" nejdřív se sajdama a pak i s japonkou, tak tam by možná stačilo projet to rychle. Ale na to já nemám, pustit to z kopce rychle, pak se to většinou dost špatně dobržďuje. Výjezdy vylítnu klidně rychle a ve stupačkách, ale dolu to zvládám jen když je dostatečná úniková zóna na zastavení. Gumy (Twinduro a E09) to zvládaly statečně

[Jirka-MT9]

Tak konečně jsem začal chytat normální barvu (byl jsem bledý závistí ), proto mi bylo dovoleno v klidu si prohlédnout fotky, videa a pročíst zprávu z cest. Nevím jak to stručně komentovat, snad jen NÁDHERA a můj hluboký obdiv všem účastníkům výletu. Díky že alespoň vaším prostřednictvím se mohu seznámit s Ukrajinou.