Pozdrav z vychodu

[veverka]

Zdravime z Ukrajiny.Dnes jsme pokorili Velky verch na polonine Borzava,asi 1600m n.m. offroadem.Stroje drzi,jezdci zatim taky,spojky dostaly kour.

[veverka]

Jeste dve fotky z vecera,prezrani sasliku rozjimame o nesmrtelnosti Urala.

[Němec]

doufám, že se takový pohody taky jednou dožiju
zdravím osazenstvo dvou ponorek na suchozemském výletu a přeju trochu toho deště a bláta, ať máte na co vzpomínat - a koukám, že Zdeněk má přední blatník nějak proklatě vysoko

[Jirka-MT9]

Zdravím celou výpravu a držím palce.

[Dněprák]

Zdravím na Ukrajinu.
Takže jste se dostali skoro na úroveň Sněžky. Už jen 2 metry.Tak ať Vám to všechno vyjde a absolvujjete vše bez úhony.

[Lasky]

Také vás zdravím a přeju ať se zdárně dostanete zpět a hlavně ať se nikdo nezraní a slouží technika.

[Davy]

Vy jste u Lea? Tak ze pozdravuju

[stepky]

Taky pozdravuju a tise zavitim . Preju stastnou vypravu bez defektu a klidnou cestu domu.

Stepky.

[Davy]

kolik uz do vas nalili vodky?

[veverka]

Dalsi hlaseni z vychodu:Stroje i jezdci jsou stale provozuschopni,valecne sramy umerne tomu,ze obcas jezdime na hranici moznosti nalozeneho Urala.Po litem boji s kopci a kamenim se motocykly podivaly do vysky 1768 m n.m.,preskocili jsme Snezku:-)

[Jirka-MT9]

Ještě že jste nejeli do Himalájí, s vaším přístupem byste byli první motorkáři na 8tisícovce . Jen tak dál, těšíme se na vaše zážitky a držíme palce.

[veverka]

Davy, jo, dvakrat jsme se stavili u Lva, kdyz nam vysla cesta kolem. Trochu se polidstit a dat si nejaky to toceny

Jirko, Himaláje nevim, ale příště se prý pojede do Albánie

[veverka]

Od monitoru už jsem skoro slepá a v pravé ruce mám asi zánět šlach od klikání, ale je to tu

Report:
http://veverka.boruvkova.cz/foto/2012/U ... a2012.html

Galerie:
http://suzuveverka.rajce.idnes.cz/Ukraj ... raly_2012/

[zdeněk]

Ukrajina září 2012.

Celkem ujeté km 1700 km po silnicích
z toho 560 km civilizací
zbytek lehký až brutální offroad
70 km na laně do garáže (nachystanou lamelu bylo zbytečné měnit na cestě)
Auto vlak 1354 km

Závady:
Povolil svar na nádrži (utěsněno silikonem)
Totálně zničené tlumiče na sajdě a zadní vidlici (neřešeno)
Rozpadlý unašeč lamely (hybrid BMW-Ferodo-Dněpr)

Stav silnic:
Asi tak 200 let nazad
Spotřeba ???

Super parťáci:
Veverka (vodní) a Michal (potápka)

Zkrátka nádhera



Pár fotek na
http://zdenek800.rajce.idnes.cz/Ukrajina_2012/

[Michal]

Tato cesta byla dokonalá. Jeli jsme na hranici možností strojů a občas i kus za ní. Všechno vycházelo, žádné vážné závady, žádné zdravotní problémy a k tomu ještě perfektní počasí - za celých 14 dní nám pršelo půl dne.

Celou dobu jsme bojovali s chabou uralí stoupavostí. Jednička na Uralu je příliš dlouhá i na jízdu po silnici, natož v terénu. Dvouválec začíná nějak fungovat ve 2000 otáčkách, sílu má od 2500 ot. Při jedničce 3,6 hlavním převodu 4,6 a obvodu kola 2,15m to dělá 15/20 km/h. Pokud chcete tedy jet do kopce, musíte jet minimálně 20 km/h, jinak motor nemá sílu a vy buďto hoblujete spojku, nebo vám to chcípne a i přes kompesi začne couvat zpět. I ty rejže, co si na endura jen opticky hrají, mají takto zpřevodovanou dvojku, nikoliv jedničku. Za tu převodovku jsem soudruhům z Irbitu nadával celou cestu. Zdeněk měl výhodu ve větší síle litrového motoru BMW, ale i pro takový motor je Uralí jednička moc dlouhá, takže občas pálil spojku.
Mě nezbylo, než držet plný plyn ať se děje co se děje a letět do kopce nejrychleji jak to jde, ať je ve vzduchu sajda, přední kolo, nebo motorka skáče celá. Přenášením váhy ve stupačkách se pak snažit alespoň trochu držet vytyčený směr.
Přesto někde nebylo možné rychlost udržet, pak jsem musel hoblovat spojku, až se z ní doslova kouřilo, dokud jsem opět nenabral potřebnou rychlost, nebo se dostal nahoru.
Následky na Uralu jsou: Omačkané zuby na plechových lamelách a vytlačené drážky v setrvačníku - odtud ten "Ducati zvuk", do fialova připálené plechové lamely, zuby unašečů spojkových lamel jsou od převodové hřídele ožvejkané na poloviční šířku - do roka bych dopadl jako Zdeněk. Obložení lamel k mému velkému překvapení díky četným dilatašním spárám (tu http://uralforum.cz/viewtopic.php?f=9&t=281) přežilo bez velkého poškození.
Dále Hardyspojka, přestože je polymerová, má přinejlepším půlku životnosti za sebou. Gumový puk bych asi už roztrhl.
Jak tuhle dovolenou mohly přežít tlumiče, to vůbec nechápu.

Trasy:
Na poloninu Rina z obce Lumšory - tato cesta je na hranici možností stroje a vyžaduje celého řidiče. Jsou tam dvě lavice - velký šutr napříč cestou, který je obtížné vyjet. Vyžaduje hoblování spojky a zatlačení pomocníkem. Ta spodní (pod ní je převrácená sajda na videu Bagnuvatě - oni to jeli dolů) byla letos velmi podemletá vodou. Ta horní nad jezerem je ještě horší, je velmi prudkém stoupání.

Z poloniny Rina za památníky do údolí na Turju Poljanu - tato cesta je pro sjezd relativně snadná, trochu snahy vyžaduje 50 metrový úsek klesání s hlubokou brázdou od vody. Letos natolik hlubokou, že pokud tam spadnete, uvíznete za válec, pokud máte origo výfuky, tak i na nich. S pořádnýma gumama a trochou opatrnosti celkem snadné. Kdo tuhle trasu vyjede s Uralem v opačném směru, tedy nahoru, má můj velký obdiv.

Na poloninu Rina vede i panelovka z Lipovce. Tato cesta je úmorná, ale nenáročná.

Guta - Věrchnaja Grabinicja - relativně snadná, jsou zde prudká stoupání, ale na všechny se dá dostatečně rozjet.

Abranka - Volovec - Asi 200 metrů za posledními stavbami je odbočka doleva a asi dvoukilometrový stoupák. Je to za hranicí stoupavosti naložených Uralů. S prázdným by to možná šlo. Pak je louka, lesíček a cesta značená jako žlutá. U nejvyššího kopce poblíž Volovce jsou docela náročné úseky.
My jsme tuhle cestu ani jedním směrem neprojeli. Kdo to s Uralem jako první dokáže, má u mě pivo nebo panáka dle vlastního výběru. Já se o to pokusím, až budeme mít vhodnější převody. Tato cesta objíždí DAI post v Nižny Vorota.

Kooločava - Komsomolsk po polonině Krasna. Cesta z Koločavy mi dala zabrat i na lehké NX250. Pro Uraly neprojetelné. Kombinace stoupání a cesty s velmi hlubokýma kolejema, do kterých nesmíte nikdy spadnout. K tomu závěrečný 200 metrů výjezd daleko za hranicí stoupavosti Uralů.

Lopuchiv - Jasinja po polonině Svinovec. Krásná dlouhá polonina. Výjezd není náročný, ale po hřebeni musíte přejet kopce, jejichž výjezd je tak náročný, že se sám divím, jak jsme to mohli vyjet. Od lanovky nad Jasinjou se dá pokračovat dál přes kopce do Rachivu, ale ten výjezd považuji pro Urala nepřekonatelný. Kdo tam budete, můžete se o to pokusit.

Cesta parkem Goverla - cesta z obce Goverla pod nejvyšší horu Ukrajiny a pak do Jasinji. Tato cesta je pěkný offroad, ale dá se projet i na jednokolce a silničních gumách. Pozor na strážce parku. Nahoře jsou další závory, strážci tam holí turisty, a to i místní, bez placení vás nepustí dál, přestože jste si průjezd zaplatili dole u brány.

Silnice druhé třídy Oporec-Volovec. Tato silnice tam ve skutečnosti není. Je tam jen lesní cesta, co jednou měsíčně projede Gazík. Z Volovce je docela náročná. Doporučuji do Oporce dojed z Pilipce přes Studenyj. Nad železničním tunelem pak do prudkého kopce po pěšínce furt nahoru. Ze zhora dolů do Volovce je tato "silnice" s Uralem už celkem sjízdá.

Polonina Boržava - Magura a Velký Věrch. Z Pilipce nahoru do turistického cenra, na jeho začátku před velkou informační cedulí doleva. Cesta se z části motá pod lanovkou. Je to nad stoupavostí naložaných Uralů, lze pouze s prázdnými. Některé výjezdy vyžadují celého řidiče.