Vstřikování atd - vyděleno/sloučeno z jiných témat

[Jirka-MT9]

Hezká práce kluci, držím palce.

[Davy]

Hezky, to sou hodne uzitecny informace.
Dokazes vysvetlit tu kapacitni vazbu pres C2? Omezeni spicky pri sepnuti?

[Michal]

Ta zpětná vazba přes C2 je pro mě záhada. Teoreticky by to mělo zpomalit nárůst proudu při sepnutí tím že to tahá za bázi. Jenže za normálního provozu procesor drží T1 trvale sepnutý. Na emitorových odporech by kvůli omezení proudu neměl být nikdy impulz větší než 0,8V což nevím jestli někdy může překonat prahové napětí toho emitorového sledovače T2. Může to mít vliv pokud by tranzistor omezující proud byl kvůli velikosti pomalý. Nezdá se mi ale že by nějaký tranzistor mohl být pomalejší než indukčnost cívky.
Může to mít ale jinou možná nezamýšlenou funkci. Při rozepnutí T1 (po vteřině buzení) to značně zpomalí sepnutí T2/T3, čímž to zabrání značně nežádoucímu přeskoku jiskry při uvedení do klidu - koplo by to zpět. K tomu byl možná zamýšlen C1, ale ten při hodnotě R1 nemůže mít významnou funkci aniž by poškozoval výstup procesoru. Bohužel hodnoty kondenzátorů nezměřím aniž bych je sundal. Asi by šlo změřit vzájemné rychlosti hran signálů a z toho dopočítat RC konstanty. S tamtím osciloskopem to ale nedám ani omylem. Minimálně ty sondy jsou hrozně rozkompenzovaný, na hranách ukazují nesmysly pokud si nastavíš rychlý čas.
Ono mi trochu připadá že větší část zapojení byla převzata z nějaké starší verze nebo úplně jiného zapalování, do toho všeho bylo zapojeno AVR a ten kdo ho programoval ne zcela vše použil tak jak bylo zamýšleno.

Nejlepší by bylo to schéma odsimulovat v nějakém Spicu.

Co bych jako uživatel změnil, je to pomalé vypnutí cívky z 1s na asi 0.1s - aby to hodilo jiskru jen při dostatečném našlápnutí. Při pomalém šlápnutí, třeba když se motor zastavil skoro v úvrati, to rádo kopne a střelí do sání. Pak to chvíli nechce chytnout.
Doba sycení 5ms je zbytečně dlouhá, dle literatury pro většinu normálních cívek bezpečně stačí půlka.

[Michal]

Měl jsem motor venku kvůli kontrole spojky a nápravě ne dost pečlivě vyváženého setrvačníku. Při té příležitosti jsem si dodělal přípravu na čidla. Kromě Davyho snímače z Filcky jsem vytahal všechny snímače z auta co šly snadno.
Výsledek: hallovka kliky z brambory také nefunguje staticky, spíše jako indukční čidlo se zabudovanou elektronikou. Narozdíl od čidla z filcky, které funguje pouze téměř na dotek, to z brambory funguje na 3mm a i na tu vzdálenost dobře detekuje zuby co jsou užší než ta vzdálenost. Mechanické rozměry čidla jsou ale pro urala nepraktické, takže volím spíše čidlo z Filcky.
Hallovka vačky z brambory funguje staticky, lze ji tedy použít i jako klasické čidlo zapalování, ne jen na zuby. Funguje na 3.5mm, ale chytá cokoliv 3mm na všechny strany od středu čidla. Nedokáže rozeznat mezery mezi zuby.
Vyndal bych i čidlo z Forda, ale tam je jen holé indukční na klice, bez vyhodnocovací elektroniky. Navíc je neprakticky dlouhé a nedá se k němu odnikud dostat. Ještě jeden postřeh - hallovky z brambory jsou výrazně magnetické, přitahují železné piliny a podobný bordel. Čidlo z Filcky nikoliv. Je tedy dobré nemít moc bordel ve spojce. Otěr ze spojky magnetický není.

setrvačník s výběžkem pro hallovku

Takhle nízký plech stačí pro čidlo z filcky, pro cokoliv jiného to chce dvojnásobnou sílu.

Samozřejmě je potřeba to vyvážit. Já potřeboval vyvážit setrvačník tak jako tak.

Hallovka vačky z BMW M54

Příprava na hallovku snímající horní úvrať a asi 40 stupňů před. Na klasické zapalování stačí sama o sobě. Zde je hallovka výfukové vačky z BMW M54. Sací vačka by měla být stejná ale má integrovaný 30cm kabel. Ta ale nejde z auta tak snadno vyndat.
Jistě existují hallovky vhodnějších tvarů

Zde je navíc doplňková hallovka klikovky z Filcky 1.3 (dole), účel je přesnější řízení předstihu v nízkých otáčkách (nerovnoměrný chod) a také diagnostika chodu motoru ze zrychlení zubů v průběhu otáčky. Motory se vstřikováním v podstatě používají pouze hallovku kliky (k oběma účelům). K určení horní úvratě používají vynechaný zub. V mém případě by si chybějící zub nerozuměl se startérem, tak tam musím mít i čidlo vačky. Zuby jsou dost četné na to aby nevadilo že čidlo nefunguje staticky.

A finálně, bylo by hezké si skutečný úhel zážehu ověřit klasicky stroboskopem. Na Uralu a Dněpru ale není na co blikat. Udělal jsem si stupnici na setrvačníku. Pro použití je potřeba sundat startér. Vzhledem k minimální četnosti použití to nevadí.

[Michal]

Jenom pro pobavení - ta věc navařená a pro jistotu ještě přišroubovaná na setrvačníku mi na Šumavském sraze samozřejmě upadla. Mohla upadnout při dlouhodobém přetáčení motoru na dálnici, ale upadla při lehtání motoru v louži. Zbytky toho plechu jsem z motoru doloval místo sprintu, aby mi to nelámalo zuby startéru.

Následně jsem se přesvědčil, že tenkou věc nedovedu přivařit k silné mase. Když to pálím co svářečka dá aby se to provařilo, vznikne ohromné pnutí, co to utrhne. Nakonec jsem místo toho vařil housenku v mnoha vrstvách a zabrousil do potřebného tvaru. Jestli upadne i ta, tak už fakt nevím.

[Soptík]

Ahojda,
tak jsem začal číst tohle vlákno a myslel jsem si že Ti upadnul ten kus plechu ze setrvačníku. Housenka by upadnout neměla. I více vrstvá. Co to zkusit preventivně vyhřát aspoň propan-butan hořákem na snížení napětí ve sváru.
Jinak luxusní práce. Svýho času jsem se taky dost věnoval elektronice, ale trochu mě dnes ujíždí vlak.
Smekám.

[Davy]

Michale, to varis tim tvym COckem? To je spis tak na dvojku elektrodu, nulaosmickou dratem tam nedostanes dost energie, ten velkej setrvak ti ji odvede.

[Davy]

Kdyby někdo chtěl bastlit elektroniku http://www.davy-jawajizda.wz.cz/technik ... bsync.html , už jsem o tom v tomhle threadu jednou psal. Jestli nezapomenu, tak to vemu do Píšťan.